neděle 29. ledna 2012

Karty "Čísla"



                           Tyto karty u nás vedou momentálně nejvíce.

pátek 27. ledna 2012

Zápis do 1. třídy základní školy

I když je Sárinka nemocná, šli jsme k zápisu do 1. třídy. Nejdříve k dr. a potom k zápisu. Až na to čekání ve škole, které jí nebavilo a také ječení u doktorky byla hodná. Paní učitelce dokonce zazpívala písničku a zarecitovala básničku. Původně jsem si myslela, že zažádáme o odklad, ale prý už je Sárinka  na školu zralá. Jsem tedy zvědavá, protože veškeré zadané úkoly si známkuje sama, pochopitelně jen samé jedničky s hvězdičkou. Zpívá si kdykoliv a kdekoliv, nemá žádné zábrany. Jsem zvědavá, jak si s ní paní učitelka ve vyučovacích hodinách poradí.



středa 25. ledna 2012

Kalendář

Už hodně dlouho jsem chtěla Sárince vyrobit něco jednoduchého na lepší orientaci v čase - kalendář (roční doby, měsíce, dny). Použila jsem materiál od Moniky, takže velké díky. Časem přidám hodiny a orientaci v jídlech (snídaně, svačina, oběd, večeře).
 
Sárinka si kalendář upravila podle svých představ. Takže teď máme léto a budou třešinky:-) To jsem ale nefotila.

pondělí 23. ledna 2012

Hra " Hello Kitty"

Hra je velice jednoduchá (hraje se jen s kartami), naopak výroba se může někomu zdát poněkud zdlouhavější. Inspirovala mne k ní naše paní logopedka, která karty zakoupila v obchodě a sice s motivem berušky. Stojí Kč 80,- což se jeví jako předražené, ale po vystřihnutí 105 kousků Hello Kitty bude každému připadat cena velice rozumná. Rozhodla jsem se pro motiv Hello Kitty, protože u nás v poslední době totálně frčí. Dříve jsem nechápala holčičky chlubící se takovou, pro mne podivnou postavičkou, ale už jsem zblbla taky. Sárinka má Hello Kitty na baťůžku, na kabelce, na pyžamku, na dece, kupujeme jogurty s Hellou Kitty, plyšovou si nosí do školky a teď touží po pastě s Hellou Kitty. Skoro vše pořídil tatínek. Šílenství s Hellou Kitty je naprosto nakažlivé a když už tatínek (naprostý odpůrce všemožných vitamínů) koupí 2 krabice vitamínů jen proto, že je na nich kočka Hello Kitty, to už je co říct!!!
Na kopírce jsem si upravila do požadované velikosti kočičky Hello Kitty a zadní strany karet.
Vše jsem vystřihla. To byla asi ta nejzdlouhavější část výroby karet.
Kočičky Hello Kitty jsem nalepila na karty. Vždy 5 ks karet od každého počtu.
                                         Karty jsem zalaminovala.
 Hra je velice jednoduchá, někdo jí zná pod názvem "Válka". Hráči si vytvoří 2 hromádky karet, z kterých postupně snímají vždy jednu kartu. Hráč otočí kartu a komentuje slovy: "Já mám tři kočky." Zde se procvičuje správné skloňování podstatných jmen. Druhý hráč taktéž sejme kartu a komentuje: "Já mám šest koček, kdo má víc?" Procvičujeme tak méně a více. Kdo má větší počet, bere karty na svou vedlejší hromádku. Vyhrává ten, kdo získá všechny karty.
Než jsem stačila pověsit prádlo, měla jsem malou pomocnici. Stříhání brala velmi vážně a soustředěně. Šlo přeci o kočky!
                         A tohle je výsledek její práce - Sárinčeny karty.
                                         Hello Kitty a její kamarádi.

neděle 22. ledna 2012

Hra "Myška loupí koláčky"

Sárinku v poslední době baví čísla. Vyrobila jsem jí jednoduchou hru na počítání. Výroba není pracná ani finančně náročná. Hra se skládá ze dvou nádob vytištěných na A4 a 60-ti malých koláčků nebo sušenek (záleží na výběru a chuti dítěte), které baští myška v nádobě. Vše pochopitelně zalaminované.


Jednotliví hráči hází kostkou a podle hozeného čísla dávají do nádoby koláčky. Kdo naplní nádobu nejdříve, ten vyhrává. Koláčky se připevňují na suché zipy, ale nemusí. Já zvolila tuto variantu z důvodu lepší manipulace, navíc koláček se tak hezky do zipu zacvakne.
                                                       Šablony

čtvrtek 19. ledna 2012

Odvolání

Tak jsem se dnes rozhodla, že se odvolám proti schválení přiznání  II. stupně příspěvku na péči. Ze všech stran neustále slyším, že dětem se stejnou diagnózou jako má Sárinka, schvalují běžně III. stupeň, znám konkrétně tři případy. Doposud jsem to neřešila, ale po sociální reformě to řešit musím! Prostudovala jsem si těch 10 bodů, podle kterých se stupeň závislosti posuzuje a do  III. stupně zapadáme. K žádosti bych chtěla přiložit i závěrečnou zprávu z vyšetření v Aple, která nám byla v podstatě do dnešního dne k ničemu. Zatím nevím, jak se takové odvolání píše a ani nevím, na kterou konkrétní osobu ho mám zaslat, ale zkusím to.

pondělí 16. ledna 2012

U nás v Kocourkově

Holt, dnešní doba je jiná! Princezna už nelíbá žabáka v domnění, že se promění v prince, ale tříská s ním o zem. Vše se upravuje, takzvaně inovuje, ale je to vždy k lepšímu? Zamýšlím se nad některými skutečnostmi, ale můj mozek to nějak nebere. Asi jsem stále nastavena na jinou frekvenci či co, nebo nemám potřebnou aktualizaci.
Myslím si, že postižené (odpusťte mi to slovo) děti potřebují osobitý přístup. Nejvíce je ho potřeba právě ve vypjatých, jim stresujících situacích. Mé zamyšlení se týká zubní ordinace pro postižené děti. Očekávala bych, že zde najdu tolerantní a připravené lékaře a ne střídající se kopu nezkušených mediků, kteří se nemají na kom učit. Rozumím, někde se to naučit musí, ale nechápu to, proč zrovna zde. Jsou naše děti pokusní králíci? Pro společnost jsou jen zátěží, jsou neproduktivní, tak aspoň proč je nevyužít na pokusy? Vím o případu, kdy se na slepém klučinovi vystřídalo několik mediků, aby si mohli vyzkoušet vytáhnout jeho oko a prohlédnout si ho pěkně ze všech stran. Nikoho nezajímal jeho ukrutný křik a bolest rodičů sedících v čekárně. Byla to přeci výuka.
Když jsem volala do zubní ordinace, tak mi bylo sděleno, že akutní případ přeci nemohou řešit hned, vše se musí nejdříve naplánovat s mediky. Takže musím svému dítěti sdělit, ať si otok nechá zatím splasknout a zub hodí na stranu a až budou mít medici praxi, můžeme přijít. A to vlastně taky ne, protože má Sárinka do zubní ordinace chodit už od jednoho roku, aby si postupně na všechny ty střídající se mediky zvykala. Já bych byla šťastná, kdybych jí vůbec do té ordinace a na zubní křeslo dostala, předváděčky medikům u nás ale asi nehrozí.  Myslím si, že by se od nás v Kocourkově mohli  i ledas čemu přiučit.

pátek 13. ledna 2012

1. narozeniny

Dnes je to právě rok, co jsem napsala svůj první příspěvek na nový blog o Sárince. Po pravdě řečeno jsem  nedoufala, že v psaní vytrvám, nebo že si moje povídání vůbec najde nějaké čtenáře. Časem jsem ale zjistila, že tohle mé "vypsání" mi poskytuje v nejtěžších chvílích nesmírnou úlevu, že se mohu podělit o své radosti i starosti. Blog mi vlastně otevřel cestu k lidem, které bych v životě nepotkala. A za to mu patří velké díky. Bez vašich komentářů by to byl jen psaný monolog doprovázený obrázky. Žije jen díky vám všem, kteří mu věnujete svůj čas a za to vám patří velké:  D Ě K U J I

čtvrtek 12. ledna 2012

Příští volby??Ale koho?

Ahoj,nebo dobrý večer všem,

tento můj příspěvek obsahově do našeho blogu moc nepatří,ale nedá mi to po tom všem ,co se tu děje ,napsat mé pocity.Máte jasno,po tom všem co se na nás řítí koho příště volit?
Já po tom co dlouhodobě sleduji a to hlavně mimo main streamové zprávy,ty okolnosti co se v běžných médiích člověk moc nedozví už jasno mám..
Vrchol všeho je ,že drtivá většina vládnoucích politiků ČR zpronevěřují každoročně miliardy,korupce je nepostižitelná,nikdo nebyl nikdy potrestaný,obyčejným lidem se vyloženě smějí do ksichtu,vyznamenávají vrahy atd..a pak rodinám s postiženými dětmi seberou i to málo co dosud měli.
Pochopil jsem,že pro dnešní vládnoucí garnituru je hlavně směrodatné to,že matky postižených dětí a jejich děti v dospělosti jsou a budou pro stát jen přítěží;prostě z nich v drtivé většině daňoví poplatníci nebudou a nemají pro stát žádný přínos,jsou jen výdajovou položkou ve státním rozpočtu.Ale zapomínají na jednu věc,že nikdo z nás si tuhle roli sám o sobě nevybral a nemůže za to,co osud nadělil.Na rozdíl např.od feťáků,ti na tom za chvíli budou líp ,než ne vlastní vinou rodiny a lidé s postižením.Já celý život pracuji,odvádím nemalé daně,nebyl jsem na nemocenské několik let a co za to tento stát udělal např.pro naši Sárinku?Nic..ba naopak.A Lenka?Ta musela své práce po zjištění diagnózy Sárinky zanechat a obrečela to hodně.Můžeme si za to sami?Dle současné vlády pravděpodobně ano.
Asociální ministr Drábek má za úkol podle mě jen jediné a to,aby stát co nejméně vydal financí na postižené,to je jeho úkol!A taky je to lhář,mám v živé paměti,jak tvrdil,že tyto dnešní změny slouží jen k tomu,aby se státnímu aparátu snížila administrativní zátěž a tak se ušetří finanční prostředky, ale nikdo z potřebných na tom nebude krácen.A sami vidíme, jak to dopadlo.Potichu zrušili rodičovský příspěvek.U Lenky to je skoro 3000kč měsíčně a nikoho nezajímá,že na částečnou opravu 100 let starého domu, splácíme po dobu  25 let úvěr 6500kč měsíčně,že Sárince na vlastní náklady sháníme ze zahraničí drahé přípravky ,u kterých se nakonec zjistí že nezabírají,že je nekřesťansky drahý výukový speciální materiál,stále se zvyšující ceny energií,teď navíc zvýšená DPH na léky,potraviny apod.Navíc ať jsem sledoval vývoj kolem sociálních změn podrobně,nikde jsem se dopředu nedozvěděl informaci o zrušení rodičovského příspěvku,dle mého úmyslně skryté.
Pro ty ,kdo sledují náš blog již dříve,tak nakonec musím se sklopenou hlavou prohlásit,že pan senátor za náš Olomoucký kraj Martin Tesařík (ČSSD),který mi slíbil setkání ohledně diskuze o problémů lidí s postižením,tak se již neozval.Zřejmě nemá čas na takové malichernosti..Jenže to alespoň neměl slibovat.V každých vydání Olomouckých radničních listech je vyfocen ,jak tady otevíral novou stezku pro cyklisty,jinde zase byl vítání (zdravých) občánků,pak zase na jiné příjemné akci.Je skoro na každé straně u takových příležitostí.No asi je to lepší a viditelnější...
Takže já už jsem ztratil iluze a budu volit jedině KSČM a to z toho prostého důvodu,že současná koalice se TÉTO STRANY BOJÍ JAKO ČERT KŘÍŽE a za každou cenu ji chce zrušit,(až po 20 letech-jak úsměvné a průhledné) a já chci dělat takové věci ,které jsou proti současné asociální a zkorumpované vládě.A taky jako jediná velká strana neměla žádné aféry až na toho Dolejše před lety a teď ten dopis korejcům k úmrtí toho Kima,psal to myslím Filip-tak to je hnus prvního stupně a být KSČM tak ho vykopu až do ODS,TOP09,nebo VV.To je taky jeden velkej hnus..
To jsem ale odbočil..
V případě přímé volby prezidenta,budu volit pana Tomia Okamuru,pokud se nevyskytne někdo lepší a to se asi nestane,to spíš ten současný politický odpad přímé volby neschválí..
Každopádně si myslím,že mými názory a přesvědčeními toho v této zemi více zkazit nemůžu..
To je můj pohled na současný stav v naší zemi.

Douška:Za svými názory si stojím a nestydím se za ně,ale přitom se ptám,máte někdo lepší návrhy???

Přeji všem hezký večer

Mirek,tatínek Sárinky

(Vystaveno teď večer i s překlepy,bez korektury ,tak jak to je i s tiskovými chybami,případnou cenzuru provede Lenka)
:-)

Hnus, hnus a zase hnus

Dnes jsem podepisovala ve školce novou dohodu. Jednalo se o navýšení ceny za stravné, mimo jiné zde byly uvedeny i informace jako omezení provozu internátu, propouštění zaměstnanců MŠ a zavedení poplatku za vzdělávání ve výši Kč 350,- měsíčně. Doma mne pak čekal další dopis a sice sdělení o zániku nároku na dávku, nebo-li, sebrali mi rodičovský příspěvěk Kč 3780,-. Změny ohledně příspěvku na mobilitu zde nemusím ani zmiňovat. Hlavně že nás vlada ujišťovala, že se sociální reforma zásadně nedotkne dětí s postižením, ba naopak. Asi neumím počítat. Byla jsem smutná a řešila jsem, že školka vlastní bazén, ale nemá na jeho provoz. Do školky i školy chodí děti s tělesným postižením a je to pro ně určitě velká ztráta. Teď vidím, že to byla naprostá prkotina proti tomu, co teprve přichází. Mám velký vztek, protože na jedné straně se vyhazují peníze doslova oknem, církvi se vrací majetky, vyplácí se miliónové prémie a na druhé straně se bere zase těm bezmocným. Vlastně to málo, co ještě mají. Vůbec se mi nelíbí tento svět, arogance a chování lidí. O zdravotnictví vůbec nemluvím. Člověk musí prosit, aby ho vůbec ošetřili, o chování některých doktorů ani nemluvím. Asi si někteří lidé myslí, že máme málo starostí, tak nám ještě nadělí ty existenční. Kupujeme materiál a vyrábíme si všechny pomůcky vlastně sami na koleně a není to zrovna nejlevnější, sháníme v zahraničí drahé a nedostupné léky - vše si opět hradí sami rodiče, i vyšetření v Aple nebylo nejlevnější. Ale to asi nikoho nezajímá. Podle vlády je asi nejlepší šoupnout dítě do ústavu a jít pracovat. Ale abychom vůbec sehnali nějakou práci, která by náklady takového zařízení pokryla!!!!

úterý 10. ledna 2012

Zubař - druhé kolo

     Tak nám ten nový rok zase začíná, jak jinak. Dnes jsem byla objednaná k zubaři a Sárinka mi měla dělat doprovod, aby si na prostředí u zubaře zvykala. Souhlasila, ale já si najednou všimla, že má zase oteklou tvářičku. Opět stejná strana tváře, asi stejný zub. Minule jí ho pan zubař sekundově vyvrtal, ale otvor se asi pořád ucpává.
     Sárinka vydržela celou hodinu čekat v čekárně, dokonce ji ani nevyděsil větší kluk, který strašně vyváděl a ječel. Na zubařském křesle to ale nedala. Sárinka nechtěla otevřít pusu a pan zubař nechtěl použít násilí.  Nepochodili jsme. Stačilo zase sekundové vrtnutí a bylo by po starostech. Pokud doma čištění nezvládneme, máme si dojednat pravděpodobně ošetření v nemocnici v celkové narkóze. Dostali jsme domů injekční stříkačku a ústní vodu na proplach zubu. Bolavý zub máme proplachovat celý týden alespoň 1x denně.
      Po hodinovém přemlouvání a slibování, se mi podařilo se jednou do zubu trefit, zázrak, pak ale už ne. Asi jsem hnis propíchla, nevím. Sárinka prostě nechce pusu otevřít, když ji otevře, tak málo a stejně ji hned zavře. Nejde bleskurychle spočítat pátý zub a strefit se do malinkého otvoru za neustálého pohybu. Snažili jsme se jí bolavý zub hodně čistit kartáčkem, byl cítit zápach a tekla krev. Začal jí bolet. Dala jsem jí prášek od bolesti a teď vyčerpaná spí. Nevím, s jakou se probudí a já zase nevím, co dál dělat.

neděle 8. ledna 2012

"Kuchařky"

Sárinka strašně ráda vaří. Tuto zálibu asi zdědila po Mirkovi a tak spolu kuchtí různé dobroty. Včera doma  nebylo nic sladkého k zakousnutí a chutě byly převeliké, tak jsme ženský zkusily růžičky od Tess. Sárinka je opravdu rychlík a než jsem stačila vytvarovat růžičku, měla už nakrojené další placky. Mě moc vaření zrovna nebaví, takže se snažím vařit co nejrychleji, ale na Sárinku opravdu nemám!!!!

Tohle měla být palma z ovoce. Nepamatovala jsem si předlohu, tak taky podle toho vypadá:-)

pátek 6. ledna 2012

Holky jdou do školky

Sárinka se do školky neskutečně těšila. Nevím, co si o nás ve školce myslí, protože nechce občas chodit ani domů. Změny jsou ale u nás na denním pořádku, takže dnes je to tak a zítra zcela jinak. V poslední době zase začala Sárinka malovat. Maluje celé příběhy. Lukáška u zubaře, babičku na záchodě, maminku trhající třešně, Sárinku válející těsto. Tohle jsou prý holky kráčející do školky.


Připravená Sárinka. Do školky si musela pochopitelně vzít nový baťůžek od ježíška a do něho naskládala své nejnutnější holčičí potřeby: medvídka s medem, který ji vytekl, modrého a růžového koníčka, kvarteto Hello Kitty, kuličky a další už ani nevím. Bojím se to napsat, ale Sárinka nám v poslední době dělá opravdu radost. Deprese ustoupily, zlepšila se řeč, komunikace i sociální chování. Zvláštní na tom je, že prodělané nemoci vždy posunuly Sárinku spíš směrem zpět. Rotavirus nám dal pěkně zabrat, ale nikdy nezapomenu na její dlouhý pohled do mých očí po totálním vyprázdnění. Napadlo mne, zda na té detoxikaci přeci jen něco nebude. Přesto její pokrok nepřisuzuji prodělané nemoci. Určitý pokrok je již znatelný delší dobu, kéž by neustal. Aby to ale zase nebylo všechno tak růžové, objevily se pro změnu jiné problémy v rodině. Oni se vlastně ani tak z ničehonic neobjevily, ale už se delší dobu vlečou a více se prohlubují. Prostě neustálý boj s něčím, někým, o něco. Někdy je to všechno úplně jinak, než to vypadá....

čtvrtek 5. ledna 2012

Silvestr 2011

Ani Silvestr nezklamal a pro změnu průjmoval Lukášek. Abych řekla pravdu, kromě ohňostroje a přípitku mi ten den připadal jako každý jiný. Předešlý Silvestr 2010 se nám velice vydařil, ale každý rok nemůže být přeci posvícení. Nebyl ani špatný, ani ničím vyjímečný, prostě normální. Lepší normální než katastrofa. Takže vzhůru do nového roku.
Mirek se snaží stále experimentovat, tak zkoušel za asistence Lukáška vyrobit sushi. Já sushi zrovna nemusím, ale výroba byla vskutku zajímavá.



         Sárinka pochopitelně nesměla chybět a chlapům sushi nakrájela.
                               Japonci by asi i s Okamurou valili oči.
                                              Novoroční přípitek.
Chlapi museli do terénu, ženským stačilo sledování ohňostrojů přes okno, pěkně v teplíčku. Neotrávili jsme se, neohluchli, ani jsme nebyli ničím zasaženi, takže maximální spokojenost do nového roku 2012.

středa 4. ledna 2012

Vánoční vyrábění

Jak jsem již dříve zmiňovala, letošní vánoce jsme vyráběli andílky. Výroba byla jednoduchá a pro děti zábavná.
                                 Ještě jedna dodělávka pro dědečka.
                                                A Sárinčin originál.
       Také se mi líbil jednoduchý nápad na poznámkové bločky na magnet.
                                    Načrtla jsem si na A4 šablony.
Vystřihla jsem šablony a podle nich pak vytvořila z pěnovky od Moniky jednotlivé barevné díly, které jsem nalepila na tvrdý karton kvůli pevnosti. Doplnila oči, domalovala ozdoby a přilepila na zadní část magnet, magnetická páska tělo neudržela.
                             Na některých dárcích jsem si dala záležet.
Sama jsem dostala překrásného anděla, který mi udělal ohromnou radost. Už mám celkem tři, takže si můžou v noci povídat.

pondělí 2. ledna 2012

Vánoce u babiček a tet

                                          Vánoce u babičky Haniny.
                                Z některých dárků až přecházel zrak!
                            K babičce Růžence dokonce přiletěl anděl.
 
                                                A zase to čekání .......
 
Sárinka zpívá od rána do večera, ve školce jí říkají "naše zpěvačka". Na mikrofon ale nic nedala.
         Hra "Hádej kdo" se osvědčila, všichni se museli v hraní vystřídat.
                                           Nechyběly ani šachy.
Návštěva u tety Petry proběhla ještě hladce, u druhé tety už Sárinka průjmovala. Aspoň víme, že má teta Hela bezva záchod.
Trošku jsme měli problém s pejsky. Nevím, proč má Sárinka takovu panickou hrůzu z pejsků. V loňském roce ještě pejska snesla v mísnosti, letos už musel "pejsek pyč"!
                   Moje další "uf". Návštěvy jsme přežili ve zdraví a  pokoji.