pátek 27. května 2011

Besídka

Tak jsme se i my dočkali besídky ve školce.  Básničky jsou pro Sárinku ještě moc těžké, vše nám ale vynahradila tancem. Při básničkách seděla v křesílku u stolečku, kde se pouštěly CD. To ji zajímalo po tanci asi nejvíce. Z besídky nám zůstala věta: "Pozor, pozor, hášení. Kosatec....... Nosatec!" Správně to zní: "Pozor, pozor, hlášení. Brouk Nosatec poškodil kosatec." Je to výňatek z nějakých broučků.
 Je to besídka ve školce, tudíž s dětmi. Snažila jsem se ale vybrat fotky, kde děti nejsou, ať mě jejich rodiče nehoní  někde po soudech.
Vlk měl s veverkou trochu dřinu, ale sluší jim to.




 Dostala jsem od Sárinky a Lukáška dvě krásné kytičky a srdíčková přáníčka. Lukášek navíc zarecitoval dlouhou a pro mne teda těžkou básničku. Jsou to okamžiky, kdy všechno házím za hlavu a jsem vděčná, že mám tak skvělé děti.
Děkuji taktéž asistentce Katce a paní učitelce Lucce za nácvik krásné besídky.

čtvrtek 26. května 2011

Dětský den

V sobotu se konal na hřišti ve Chvalkovicích dětský den. Na hriště to máme jen pár kroků, tak proč se tam nepodívat. Nic velkého jsem neočekávala, spíš jen nějaké hry pro děti, skákací hrad, nic víc ani v letáčku nebylo uvedeno. Nečekala jsem ani velké aktivity ze strany Sárinky, ale nakonec jsem byla velmi mile překvapena. Sárinka plnila statečně všechny úkoly a celá akce byla završena velkou pěnovou zábavou, kterou vyrobili hasiči pomocí  děla. Akce se zdařila a já byla šťastná, že se Sárinka tak zapojila. Bylo sice pár menších výstupů, když nedostala kofolu ve své oblíbené sklenici se dvěmi brčky, nemohla jsem ji dostat ze skákacího hradu a vysvětlit ji, že se na veřejnosti nepiští, ale vše se dalo v pohodě ustát. Jsem moc ráda, že Sárinka už podobné akce zvládá bez větších problémů.
                               Při válení sudů opravdu nic nevylila.
Úkolem bylo dopravit balón slalomen do branky. Sárinka si disciplínu ještě stížila, branku s pohárem podlezla.
       Voda v kelímku byla pro všechny děti velké lákadlo, nebyla ale pitná.

            Slalom s balónkem na lžíci. Nestačila jsem fotit, jak byla rychlá.
 
         Ještě vyzkoušet, jestli tahle trampolína není lepší než ta naše doma.

          Skákací hrad jednoznačně vedl. Kdybychom Sárinku neodtáhli násilím, skáče tam ještě teď.

           Řízení se jí také moc líbilo. Ještěže hasiči brzy odjeli pro vodu.

                                                 Malé osvěžení.

                                              Překvapení od hasičů.
                                             K tomu není co dodat.
                 Sárinka byla opatrnější. Držela se raději při kraji, aby ji ostatní děti moc nepostříkaly.
            Sárinka se pořád utírala, ale vysoké kozačky z pěny jí zůstaly.

                       Poslední vytrvalci ještě dostali studenou sprchu.

pátek 20. května 2011

Řetězová reakce

V poslední době se setkávám stále častěji se zamykáním, zaheslováním a ukončováním blogů, dokonce se zneužitím. Nahání mi to strach, nechci další zklamání. Psaní blogu mi pomáhá, protože jak se říká - sdílená bolest, poloviční bolest. Blog o Sárince jsem začala psát teprve v lednu letošního roku, tudíž jsem nováček. Začínám mít ale obavy, zda mne nečeká něco špatného, něco s čím teď vůbec nepočítám. Špatné reakce lidí nebo porušování autorských práv? Na každém sebemenším lístečku je malá poznámka o autorských právech a já nevím, co mohu použít. Hotové úkoly jsou příšerně drahé, tudíž nezbývá, než něco vyrábět a to za pomocí použití kreseb z různých knížek, protože malovat neumím. Myslela jsem si, že když tu své nápady, tipy a úkoly zveřejním, pomohu tím dalším maminkám. Úkoly vyrábíme vesměs všechny po nocích, přes den na to není čas, tak proč si vzájemně nevypomoci? Už si dávám i pozor, aby na fotkách nebyly zachyceny jiné děti, jiné osoby, Lucka od Justýnky se o tom taktéž zmínila. Když nám lékaři sdělili, že Sárinka je autista, tápala jsem a nejvíce mi pomohly právě blogy už zkušenějších maminek  - Jana od Šíšy a Monika od Járy. Jsem jim za to nesmírně vděčná, byla to velká podpora jak psychická, že to prostě nějak jde a není nic ztraceno, tak i ta praktická, pomůcky, pracovní úkoly apod. Teď sama nevím. Zaheslování chápu, některé věci je opravdu lépe držet pod pokličkou. Mám se ale bát něčho jiného nebo stáhnout všechny zveřejněné úkoly? Tak nějak teď tápu.....

úterý 17. května 2011

Jen tak

Přidávám jen tak pár fotek. Všechna ta tíha školky ze mne spadla a já si teď čistím hlavu. Aspoň chvíli, než to začne všechno znovu jinde.
                                    Co si to jen ti sousedi povídají?

                           Pizzu můžu pořád, jak jsou na tom ostatní?
                                                Pozdě, už ji snědli
                                               Cesta ze školky
                                                 
Taky mi jednou vyrostou

neděle 15. května 2011

Domeček

Babička Hanina s prababičkou koupily Sárince a Lukáškovi dětský dřevěný domeček. Moc jim oběma děkujeme, musely se obě hodně uskromnit, aby dopřály dětem zase kousek radosti. Když nám domeček dovezli v rozloženém stavu, Sárinka nechápala, proč pořád mluvím o domečku. Viděla pár prken, nic víc. Až když se začalo s montáží, pochopila a lítala s plechovkami barev sem a tam. Byla nadšená.
Nejprve jsme museli převézt velké množství hlíny. Máme malou zahradu a místa je málo. Jsme jako ti krtci, hlínu jsme už převáželi aspoň potřetí.


Teď pěkně urovnat povrch. Hrábě byly na Sárinku moc velké, proto si zašla na písek pro lepší:-)

                                           Ještě natřít podlahu....
Než jsme domeček složili, Sárinka si vyzula boty a už v něm řádila. Asi tam nechtěla mít našlapáno.
Domeček je už složený, teď jen natíráme a natíráme a natíráme. Kdyby to záleželo jen na Sárince, tak už je domeček dávno natřený a vybavený:-)

pátek 13. května 2011

Nová školka

Sárinku asi před měsícem přijali do speciální školky pro sluchově postižené. Zatím jsem o tom nepsala, protože jsem nevěděla, zda je to dobrá zpráva a mám se radovat, nebo naopak. Byla jsem ze všech těch rozhovorů ohledně školky dosti zmatená, zklamaná a hlavně smutná. Připadala jsem si jako ve špatném filmu. Ohledně rozhodnutí přejít z běžné školky do speciální jsem již psala dříve. Nyní si ale po tom všem myslím, že to nakonec byla dobrá volba, jelikož posléze vyplula na povrch pro mne spousta záhadných událostí. Nemohu o tom zde moc psát, ale pravda byla zcela někde jinde. Ve školce byly značné neshody, které se ale netýkaly bezprostředně Sárinky, ale vztahů mezi učitelkami. Kdybych to nezažila, nevěřila bych. Z jedné strany mne mrzí, že odcházíme, ale při bližším pohledu, co se týče lidskosti ne!!! Pan ředitel školy pod kterou školka spadá si jistě hluboce oddechne, ubudou mu starosti ohledně vyřizování asistence, ale v mých očích už zůstane zcela v jiném světle. Oddechnou si možná i jiní. Nechci nikomu z nich křivdit, už nemá ani cenu něco zpětně zjišťovat, zůstává ale už určitý odstup i chlad. Někde prostě integrace funguje a jinde ne. Záleží opravdu jen a jen na lidech. Dnes jsem v JANu mluvila s paní Kočí o jednom chlapečkovi, kde integrace funguje naprosto skvěle. Je brán na všechny výlety, akce, dokonce v den autismu pro něj děti malovaly vše modře. Prostě zájem a já jen koukám. Nechci na školku vrhat jen špatný stín, jsem vděčná, že Sárinku vůbec tenkrát přijali. Chci se také omluvit slečně asistence, pokud jsem někdy napsala něco, co třeba není pravda. Její role asistentky byla do jisté míry ovlivňována a tím také hodně zkreslen můj úsudek o ní. Chci věřit, že nová školka bude lidštější a Sárinka tam bude chodit stejně tak ráda, jako do té nynější. Já tomu věřím a doufám.....

úterý 10. května 2011

Kniha zážitků

 V poslední době toho moc nestíhám, začalo jaro a s tím spojené práce na zahradě. Začínáme už také pomalu s opravami na domě. Času tedy ubylo a tím hodně polevilo i Sárinčeno učení a vytváření. Prostě to teď flákáme. Budu si  muset nějak časově přehodnotit celý den a spíš čerpat z toho, co jsem vyrobila přes zimu a jen občas zařadit něco nového. Novinkou jse pro nás zážitkový deník, doposud jsme žádný neměli. Na netu mne zaujal jednoznačně kladný ohlas několika maminek. Všechny si práci s deníkem velice chválily a Lucka od Justýnky mne svým příspěvkem nakopla pořídit si ho taky. Nevím, jestli jsem začala správně. Chtěla jsem mít vždy na každé stránce jedno téma - ZOO, Velikonoce, atd. Teď, když se na to zpětně dívám, zdá se mi to nepřehledné, zhuštěné. Nechci mít ale dané téma na několika stránkách a také se mi zdá, že jedna nebo dvě fotky jsou pro určité téma málo. Uvidím, jak budeme pokračovat a zda to bude Sárinku vůbec zajímat. Deník si prolistovala, ale to je tak asi vše. Uvidíme...

 
 

úterý 3. května 2011

Velikonoce

Opožděně přidávám pár fotek z velikonočních svátků. Nějak jsem nestíhala a pak ne mne dolehla jarní únava, aspoň tedy doufám, že byla jen "jarní". Velikonoce jsme prožili celkem v klidu a s radostí dětí z velikonočních úlovků. Zařádit si s pomlázkou a ještě za to dostat něco dobrého. Takže Velikonoce se jistě zařazují k oblíbeným Sárinčeným svátkům. Aspoň ty letošní....
Původně měli jít na šmekustra jen chlapi, já se Sárinkou měla jet k Mirkovým rodičům zkoušet jízdu na kole.
                                                     U babičky.
                                             Naprostá spokojenost.
                                        U druhé babičky a dědečka.

                                        Ještě na skok k prababičce.

Z tak velkého množství sladkostí nikdy moc radost nemám, navíc, moc dlouho u nás nevydrží. Ale i to patří k svátkům....