sobota 13. srpna 2011

Potáborová deprese

Kdyby jsme věděli, co dokáží udělat s Lukáškem 3 dny strávené v příměstském táboře, nikdy bychom ho tam nepřihlašovali. Myslím si, že tábor nebyl vůbec špatný, ale nesedl mu. Bere to jako velkou prohru a začíná panikařit z nástupu do školy, do které se tak těšil. Snažíme se mu všemožně vysvětlovat, domlouvat, ale nic nepomáhá. Chvíli je v pohodě a najednou se rozbrečí. Má strach, že bude celý den bez nás v cizím prostředí, že se mu nebude ve škole dařit apod. Trochu dávám vinu také školce, protože v ní nemohl zůstávat i po obědě a zvykat si tak nenásilně na delší odloučení. Museli jsme ho vyzvedávat hned po obědě, paní vedoucí učitelka chtěla mít na spaní co nejmenší počet dětí. Nebyl tam vlastně ani celé 4 hodiny.
  Možná si chce sám něco dokazovat, ale neví jak na to. Jeden den chce jet na 3 dny s nadšením k babičce, večer tam už pláče. Chceme, aby jel domů, ale on trvá na tom, že chce k druhé babičce. Když přijede k druhé babičce, po hodině mi volá, že chce zpátky k té první, že se mu stýská po pejskovi. Je zmatený, plačtivý, naprosto rozhozený. V noci se vzbudí a mluví o táboře. Snažíme se být velmi trpěliví a neustále ho přesvědčujeme, že se nemusí školy bát, že je velmi šikovný, že tábor vzdaly i jiné děti, že nemusí mít výčitky, že ho máme strašně rádi a chceme být s ním, prostě pořád dokola, ale nějak to nepomáhá. Snažíme se ho různě zabavit, ať nemá zbytečné myšlenky, ale to nestačí. Doufám, že se vše zlepší a nebude mít na tábor a školu nějaké traumatizující vzpomínky. Dětství je velmi křehké, co se může zdát pro dospělého malicherností, pro dítě je  naopak velmi důležité, rozhodující. Vše se ukládá v jeho hlavičce a v dospělosti se může projevit negatismem. Snad jsme v něm něco nezlomili....

6 komentářů:

  1. A byl Lukášek kromě toho tábora někde jinde celý den mezi dětmi v cizím prostředí, když chodil do školky jen na dopoledne? Asi v tom bude to, že se bojí nástupu do školy. Ale ještě má více jak dva týdny, tak přeju, ať se to zlepší a začne se do té doby na školu zase těšit.

    Po škole bude chodit domů nebo bude zůstávat odpoledne v družině? Možná, pokud to půjde, tak ho zkuste brát ze začátku domů dřív, hned po obědě. ;-)

    OdpovědětVymazat
  2. Marti, Lukášek jezdí k babičkám, nedávno si tam našel kamarády a nebylo o něm ani slyšet. Věděl ale, že vždy někdo z rodiny je nablízku. Sám mezi cizími ještě nebyl nikdy, jen v nemocnici. Brala jsem to tak, že je to vlastně jako ve školce, jen trochu delší. Se seznamováním neměl nikdy problémy, na noc bych ho tam nenechala. Družinu jsem chtěla částečně využít, než vyzvednu po obědě Sárinku ze školky. Školku máme teď od září trochu dál na dojíždění. Budu to muset nějak promyslet, aby byl ve škole co nejkratší dobu. Stejně nám už bylo naznačeno,že přednost mají zaměstnané maminky, tudíž může být už ve družině obsazeno. Jsem zvědavá, jak nám to bude všechno časově vycházet, protože oba budou začínat a končit asi ve stejnou dobu, ale školka a škola jsou daleko od sebe. No uvidíme....

    OdpovědětVymazat
  3. Plně chápu Vaše obavy. My teď řešíme nástup Míši do školky. On zatím netuší co se na něj chystá (nebot tuší? u něj člověk nikdy neví :-)). Také z toho máme docela obavu, jak to vezme a jestli se nám zase na půl roku "nezablokuje". Přece jenom do teď byl jenom s náma, maximálně chvilku s babičkou.
    Jsou ale věci, které si prostě vybrat nemůžeme. Držíme tedy palce ať Vám ( i nám :-)) to dobře dopadne a naše dítka se rychle adaptují na nový režim.

    OdpovědětVymazat
  4. On ten tábor je sice podobný jako školka, jen delší, ale v jiném prostředí a s jinými dětmi. Ve škole to s tímhle bude asi podobné, ale Lukášek si brzy určitě zvykne. Pokud bude mít ve třídě třeba nějaké kamrády ze školky, překonná ty první dny ve škole určitě lépe. Tak přeju, ať od září nový režim zvládáte co nejlépe. :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Lenko, snad se to brzy srovná. Někdy je to jen takové úzkostné obdobíčko, možná má Lukášek podvědomě ze školy strach...Vytrvejte, dodávejte mu odvahu,chvalte každý úspěch, on to zvládne!

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj,
    Lukášek to určitě zvládne. Náš Lukášek mu drží palce, taky jde do školy a nebojí se - zatím!
    Marcela

    OdpovědětVymazat