Sněhová Hello Kitty

Tak jsme se letošní zimu konečně dočkali a sníh dorazil i k nám do Olomouce. Já zrovna štěstím nezářím, protože z bílých závějí vidím hned druhý den hnědou brečku, málokdy sníh vydrží do druhého dne. Obvykle máme z této chvilkové krásy jen promáčené boty a obložené topení mokrým oblečením. Jinak to ale vidí Mirkovy oči. Dnes počítal snad každou spadlou vločku a hlášení teploty (kvůli případnému tání) jsem měla snad každých        10 minut. Jako každý rok mohl konečně dětem postavit sněhuláka, letos to jednoznačně vyhrála Hello Kitty, jak jinak. Modelem mu stáli naši dva kočičáci.

Valentýn

Valentýna neslavíme, ale protože se skoro už 3 týdny díky nemocem flákáme, tak jsme vyrobili alespoň pár srdíček, hlavně pro babičky. Tiskátko je z brambory.

Srdíčko z malých pásků jsem nakonec vyrobila já. Pro Sárinku byla výroba těžká, Lukášek neměl zase tu trpělivost.

  

Patří všem, mému srdci blízkým lidem. 

I jídlo patří k životu

Nejdříve jsem váhala, zda tento příspěvek vůbec publikovat na blogu o autismu, ale nakonec jsem dospěla k názoru, že i jídlo patří k životu. Mirek rád vaří a ještě raději experimentuje. Jeho vaření sice trvá dlouhé hodiny a končí někde v nočních hodinách, ale obvykle výsledek stojí zato. Vše musí mít jasný postup, vybrané suroviny, přesný čas. Když pozoruji, s jakou láskou umývá kuře, jak se s ním doslova mazlí, jen žasnu. Jsem jeho naprostý opak, protože já vařím naopak  rychle, žádné mazlení, obvykle ze surovin co dům dá. Velkým rozdílem mezi námi je také kuchyně "po". Já uklízím v průběhu vaření, po jeho "akci" je potřeba pozvat nejméně pětičlenou uklízecí četu. Nedávno pekl opilé kuře. Je to velmi jednoduché, ale přitom chutné. 

 

 Opilé kuře

Máslem vymažeme pekáč, na jehož dno poklademe cibuli pokrájenou na kolečka (množství podle chuti) a na měsíčky nakrájené oloupané jablko.          Do kuřete taktéž vložíme nakrájenou cibuli a jablko, kousek másla, bobkový list a nové koření. Kuře celé okořeníme adžikou a v pekáči pod poklicí pečeme 20 minut v 200 st. vyhřáté troubě. Po 20 minutách kuře vytáhneme a polijeme nálevem, který jsme si připravili ze 2 -3 dcl červeného vína, 2 čajových lžiček sojové omáčky, 2 čajových lžiček worchesteru, 5 stroužků česneku, soli, bobkového listu a nového koření. Pečeme do změknutí asi 60 minut, průběžně podléváme vínem, popř. zbylým nálevem. Posledních 10 minut odkryjeme kvůli kůrčičce.

Motivační kalendář pro děti

U Moniky v obchůdku jsem objevila zajímavý nápad na motivační kalendář pro děti. Chtěla jsem si ho objednat, ale jelikož máme velkou sbírku nevyužitých samolepek, rozhodla jsem se, že motivační kalendář vyrobím na zkoušku sama. Neočekávala jsem nějaké nadšení, natož motivaci za samolepky. O to víc jsem byla překvapena uklízejícím Lukáškem, který se snaží, jen aby byl odměněn samolepkou. Nevím, jestli význam kalendáře dostatečně pochopila Sárinka, ale poctivě se chodí dívat na udělované samolepky. Dnes dostala prvního šklebíka a říkala "špatně", tak si myslím, že částečně jeho smysl chápe. Nejvíce se mi na kalendáři líbí zhodnocení týdne - co jsme zažili, co nového víme, co vylepšíme, co nás rozesmálo. Lukášek jde z obědu a neví, co bylo na oběd. Těžko z něho páčíme zážitky, dojmy, proto se mi líbí i to celkové zhodnocení a uvědomění si, co jsme za ten týden vlastně prožili. Možná to nadšení ze samolepek brzy opadne, ale i za těch pár dní úklidu a snažení za to určitě stojí.