úterý 5. dubna 2011

Nerozumím....

Dnes večer vezl Mirek Lukáška opět do nemocnice, píchali mu tentokrát obě uši, antibiotika zřejmě nezabraly. Jsou to jen uši a měla bych být připravena po tom všem na všemožné, ale já v poslední době nějak nemůžu, je toho na mě asi už moc. Moje máma mi taky dělá velké starosti, v poslední době jí bývá často špatně, vypadá to na srdíčko.
Připadá mi, že mi nikdo nerozumí a já nerozumím taky spoustě věcí. Nerozumím svému příteli, který si myslí, že když mě poslouchá celých 10 minut, přináší tím nesmírnou oběť. Nerozumím systému školství, kde nám spíš kladou klacky pod nohy než pomáhají. Nerozumím, jak jeden týden můžeme mít z nosního stěru Moraxelu na 3 křížky a za 5 dní náhle sama zmizí. Nerozumím výroku, že teta měla jen malou slabost, když příznaky jednoznačně nasvědčují cévní mozkové příhodě. Nerozumím, proč většina naší rodiny nemá o náš blog vůbec zájem. Nerozumím autismu a lhostejnosti lidí v mém okolí. Je toho hodně, čemu nerozumím, asi bych tu popsala  několik stran. Prožívám teď krizové období a tím jsem asi citlivější vůči vnějším vlivům, bohužel i ke svému příteli. Nerozumím mu ani slovo, jakoby na mne mluvil cizí řečí. Doufám, že krize upadne a já budu ta více chápající - méně nerozumící. Snad to brzy příjde....

5 komentářů:

  1. Ahoj Leni, rozumím tomu, že nerozumíš:-) Jsou zkrátka dny, kdy se to vše nakupí a bouchne to a na tebe se toho teda nakupilo, jen co je pravda. Je těžké se teď na vše dívat s odstupem a navíc, když ani tobě není dobře. Všechno ale přijde, určitě. Aspoň jeden den plný sluníčka - to ti přeji, vlastně ne jeden, aspoň dva a kdyby přišly i tři, tak se jistě nebudeš zlobit.
    Myslím na vás, čtu vás, Kamča.

    OdpovědětVymazat
  2. Leni, oni to ti chlapi mají asi trošku jinak. Hlavně zřejmě nevědí, jak mají na dítě s postižením moc reagovat ( i když je jejich), a co mají té partnerce říct jako podporu a útěchu.

    U nás tohle byla jedna z věcí, proč vztah krachnul (ne jediná). Otec dítěte doted neuznal, že má nějaký problém...všechno sváděl na mou neschopnost a na to, že se dítěti nevěnuju a proto nemluví :P Přitom on sám se mu nikdy a doted nevěnuje téměř vůbec. Syn ho vůbec nezná, neví, že to je táta... pro něj je to cizí pán, co se tu jednou za čas objeví :P

    V rodině s tím zas až takové problémy nemám, akorát babička když přijede, tak se hrozně diví, že Tygr rozumí tomu, co říkáme a že je jinak "normální", asi si představuje, že dítě, které mluví tak, jak mluví on, musí být retardované i v jiných věcech :P

    Kamarádky to tak nějak chápou, zatím jsem se nesetkala s blbou reakcí, spíš s tím, že to hrozně dramatizuju...že ten a ten taky nemluvil do 4 a je z něj pan doktor. Já už na tyhle řeči nijak nereaguju, oni to prostě ani nemůžou vědět...byla bych stejná.

    Držím palce, ať je brzy líp. Pac a pusu :)
    T.

    OdpovědětVymazat
  3. Leni,no jo mám to opět stejně,nechápu nic z toho co píšeš,s Jarkem to mám stejné:-(Né -li horší teď dost krize,nechodí často domů je v hospodě,příjde třeba až ráno spí u jejich,je tam pěčený vařený,někdy i celý den...jinak se spolu ani už moc nebavíme...jen tak co musíme....Justy téměř nevidí,má dvě práce aby jsme se uživili,někdy si říkám,jak to děsně žijeme...Jinak rodina nechápe nic,ani postižení Justy ani to proč pořád někde lítáme po doktorech,většina si myslí,že je nevychovaná..no škoda mluvit...Držím plce at je Lukáškovi dobře,ach jo...

    OdpovědětVymazat
  4. Moc na Vás myslím,ať je brzy zase trošku líp.

    OdpovědětVymazat
  5. Kami,Tess,Luci a Slzičko, moc děkuji za podporu. Hned mi je líp, jste bezva. Díky.

    OdpovědětVymazat