V poslední době jsme ale společně se Sárinkou vyzkoušeli nějaké výstavy, ZOO a celkem vše hladce proběhlo, tak jsme se rozhodli vyzkoušet chatu. Mirkův táta nám ji zamluvil na 4 dny v obci Nová Ves. Měli jsme sice obavy, jak Sárinka bude snášet nové prostředí a noci, zda nebude chtít hned druhý den jet domů a jak tam taky přetrpí 4 dny bez jejích oblíbených PC her. Balení bylo děs a hrůza, protože jsme brali raději všechno. Kromě moře oblečení, kdyby se počůrala, hry, karty, obrázky, knihy, nočník, stoličku k umývadlu, hory jídla, všechny léky, no prostě, co jsem viděla, to jsem sbalila. Vypadalo to, že odjíždíme tak na měsíc k moři. Navíc Sárinka mi zase vše, co jsem už nabalila a odškrtla, zase vybalila. Byl to nekonečný kolotoč, ale vyrazili jsme a nic nezapomněli! Chatu jsme našli v pohodě a k mé radosti, byli Lukášek a Sárinka nadšeni. Asi tím prostorem (doma jsme dost stísnění) a hlavně dvoupatrovými postelemi. Sárinka se hned vysvlékla do naha a zalehla. Celý pobyt byl v pohodě, až na první noc, kdy se Sárinka probudila (bála se neznámých zvuků) a opakovala "domů, domů!", pak ale usnula. Byli jsme tam odříznutí od okolního světa, bezstarostní a spokojení.
Den před našim odjezdem jsme navštívili tamní restauraci. Kousek od nás si sedli ke dvou stolům 3 rodinky s dětmi. Rodiče seděli u jednoho stolu, děti u druhého. Chlapi se vytahovali, ženský nalíčené s vlasy jak od kadeřnice, oblečené do posledních modelů. Dřív bych jim asi hodně záviděla, dnes už ani ne. Asi už stárnu, nebo rezignuju. Nevím, která varianta je lepší, ale aspoň se mi tak lépe dýchá a jsem v poho.
