Morče

Na 3 dny jsme pustili Lukáška s babičkou k prababičce a už je nás zase o jednoho víc. Minule to byly rybičky, teď je to pro změnu morče. Vždyť morče jsme ještě nikdy neměli!!! Už jsme vlastnili několik koček, v současné době je naštěstí zredukovaný stav v počtu dva kousky. Nechyběly rybičky, žabičky, želvičky ani králíček. Kromě koček, které se neustále množily, se u nás nějak ostatním tvorům přes velkou péči nedařilo. Rybičky a žabičky umíraly, králík věčně utíkal. Nedávno jsem konečně pohřbila šneka, který jako jediný přežil všechny  rybičky. Ne, že bych mu smrt přála, ale denodenně chodit kolem velkého prázdného akvária, které jen zavazelo a smrdělo se mi nelíbilo. Neměla jsem ale to srdce ho vlastní rukou připravit o život, tak jsem čekala, až dožije. Uklidila jsem akvárium do kůlny a s radostí koukala na volný stoleček, ale ne  dlouho, teď tam bude pro změnu bydlet morče. Prý ho babičky koupily Lukáškovi pro zábavu, aby už neměl takové velké obavy ze školy a přišel na jiné myšlenky. Kdo se ale zajímá o mé myšlenkové pochody? Ano, pokud mu to jen na chvíli pomůže zapomenout, budu ráda. V poslední době nám opravdu dělá velké starosti a to ta škola ještě nezačala. I já v dětství měla dvě morčátka a to docela dlouho. Jsem zvědavá, co na něho bude říkat všech zvířat se bojící Sárinka a hlavně Lukáškova a moje alergie na zvířecí srst. Ahlavně, co přivezou zase příště?