Ze samého uklízení a přitom se bojím pozvat do našeho domu návštěvu.
Z nekonečného učení se Sárinkou, které přináší jen pochyby.
Ze samého tvoření a přitom jsme nic povznášejícího nevytvořili.
Z neustálého boje s časem a únavou.
Z křiku, který vychází z mých úst, ale nejsem to já.
Z nekonečných rozhovorů s mým přítelem, které nevedou nikam.
Z černých myšlenek, které se u nás stále početněji zabydlují.
Snažím se volat o pomoc, ale nikdo mne neslyší. Všichni nějak oslepli, oněměli, je to pohodlnější.
Má nálada vychází asi z nekonečného úklidu domácnosti, z pocitu osamění, z pocitů, že nic nemá cenu. Sárinka navíc začíná mít pocity úzkosti a pláče, což je dost skličující pro nás pro všechny. Začínám se bát.
Budou přeci ale vánoce a já bych se měla těšit a radovat....
Předvánoční depka? To znám, minulý týden jsem ji měla taky. Určitě to brzy přejde, je potřeba dívat se na všechno z té lepší stránky. A návštěvu si určitě pozvi! ;-)
OdpovědětVymazatMyslím, že jste to sepsala naprosto přesně. Takové depky mívám občas také :-).
OdpovědětVymazatPřipadá mi, že z Vánoc (a nejen z nich) se staly svátky honby za blbostmi (máte už napečeno, jaký máte stromeček, dárky, ...). Co je komu do toho? Děláme snad nějaké závody v pečení 30-ti druhů cukroví? Nebo kdo má větší jedli, tak má lepší Vánoce? Ježíšek se přece narodil ve chlévě, tak jaké velké uklízení, no ne :-)?
Lenko, takovouhle depku jsem měla zhruba před měsícem. Není to lehký, člově žije v šíleným stereotypu, nechodí do práce...furt všechno dokola.
OdpovědětVymazatNemohla by sis vyjít s kamarádkama někam, nebo nemohl by manžel jeden den pohlídat, že bys prostě měla volno? :)
T.
Leni, VSECHNO MA SMYSL i to dobre i to spatne, i kdyz si to nemyslis. Vsechna ta snaha, ktera vypada jako totalni placani v blate a behani v kruhu a nekdy i krik, je porad lepsi, nez nedelat NIC. Jsi moc sikovna, jak vsechno stihas, jake krasne veci se Sari vyrabite a Sarinka to vsechno vnima. Kdyz neni po ruce kamaradka, tak vyraz sama aspon na svaracek, nebo do kina. Nebo do nejakeho oblibeneho kramku.:-) Vim, ze jsou lide, kteri jsou na slunickovani alergicti, ale ja ti jedno slunicko posilam a at ti poradne sviti.:-))))
OdpovědětVymazatLeni, jako bys sepsala všechny naše myšlenky...
OdpovědětVymazatA do toho ty "nejkrásnější svátky?" Pokaždé když si uvědomím, že mám jen tři dárky, pro mého nejmilovanějšího jeden a pro neteře...zase je mi všelijak a kašlu snad i na ten úklid...
Já se připojuju také k pochvalám, z těch Tvých reportáží má Sárí i dobré dny a to je moc fajn.
Já už synovi vlastně dala jeden dárek - "nový lék", brečela jsem už v lékárně, tak moc jsem to domů nechtěla.
Ale Sárí snad také umí přijít a z té své malé výšky k Tobě nahoru pošle pohled a úsměv...???
To je snad jediné, co pomáhá mě. I když Kuba řekne "obejmout" a kouká do pryč a odříkává přitom pokémony:-)), je to fajn že přijde.
Leni, přeju Ti, ať Tvé děti a Sárinka zvlášť takhle také přichází.
Já si i takhle třeba písničce Zuzky Navarové nebo Radúzy vymýšlím svůj "druhý" svět...praštěné ale milé a nabíjející...
Leni, usměj se! Magda
Moc díky všem za vzpruhu, někdy je to opravdu náročné. Ten chlév mne opravdu potěšil, budu si to častěji připomínat. Jani, díky za sluníčko a všem za milá slova.
OdpovědětVymazatLeni, pošleš mi prosím adresu? Ježíšek to už nestihne, ale snad to i tak potěší:-))
OdpovědětVymazat(jezabel13@seznam.cz)
Magda
Leni, tak nějak podobně se cítím já..akorát bez těch rozhovorů, manžel se mnou nemluví. Nestíhám uklízet, nemám umytá okna..poprvé jsem si letos objednala cukroví... Je to jedno. Jen chci, aby měly děti klidné a pohodové vánoce, vánoce plné lásky a úsměvů. A vy jste všichni moc šikovní. Držím Ti palce, aby ti bylo líp
OdpovědětVymazatJéjej, takový smutek tady cítím, to je mi líto.....Ale určitě to má i druhou stránku- vždyť nám ji tady ukazuješ, takovou spoustu věcí děláte, prožíváte.....Jsi obdivuhodná, fakt....tak nesmutni, bude zase dobře, věřím....Neuklízej (návštěvy snad pochopí a jestli ne-jejich problém, tak si to vždycky říkám já, protože u nás není uklizeno nikdy) a raději si pěkně užijte předvánoční čas! Myslím na vás! Radka
OdpovědětVymazatMilá Leničko, přečetla jsem si Tvůj mejl, a je mi sněho moc smutno.Ono taková deprese přichází často před vánocema.Kdy lidé jsou už tím shonem vystresovaní, aby nic nechybělo .Dobře píšeš,že vánoce se poslední dobou staly jen honbou za něčí nepochpitelným,vždyť přece uklízíš pravidelně, a to vše navíc co děláš děláš jen proto,že Tě k tomu něco nesmyslného nutí.Snaž se to omezit, a místo častého uklízení si vyjděte na procházku, nebo za nějakým programem, a uvidíš,že to bude stejné jak bys doma gruntovala, nikdo TI TO STEJNĚ NEODCENÍ.SÁRINKA JE KRÁSNÁ HOLČIČKA VŮBEC NIKDO BY NEŘEKL, ŽE MÁ PROBLÉMY.Máš před sebou ještě celý život tak se snaž žít, a né se stahovat jen se svými problémy doma.S přítelem se domluv zda by Tě mohl někdy zaskočit v hlídání, a vyjdi si s kamarádkama třeba na kafičko, nebo do kina.A ještě vem si ponaučení co Ti píše Radule.Přeji Tobě,a celé rodince Veselé vánoce, a smutek hoď někam daleko.Budu Ti držet palce.Když budeš mít smutek na duši tak napiš.Vymluv se to Ti pomůže. Luďka
OdpovědětVymazatLeni, vím co asi prožíváš, myslím si, že si tím musí projít každá máma děcka s postižením...zázračnou radu nemám,jen ti chci napsat, abys také dělala věci, které máš ráda ty. Když máš pocit, že něco nikam nevede, dej si chvíli přestávku, někdy stačí získat trochu odstup a člověk to důležité najednou uvidí.
OdpovědětVymazatCo se týká těch Sárinčiných úzkostí, Jára je taky měl přibližně ve stejné době jako S., řekla bych, že je to tím, jak dítě s autismem najednou víc vnímá a těch vjemů je moc a neumí si je vysvětlit. Chce to čas, u nás to trvalo asi rok. Bylo to těžké období pro celou rodinu, ale zase jára tehdy udělal velký pokrok. Začal líp rozumět, řeč se hnula dopředu...Moc přeju, aby to tak bylo i u vás!
Uplne presne, a to nielen za mna ale mam pocit ze uplne vsetky maminky z playgroupu pre autikov, kam chodim, uplne presne kazdy bod a asi ani nic nechyba. Obdivujem ze si to dokazala uplne presne popisat.
OdpovědětVymazat