S Lukáškem chodíme k zubaři už od malička. Postupně ho se vším seznamujeme, aby se nebál. Navíc pan zubař dává hodným dětem za každou návštěvu u něj postavičku zvířátka místo obrázku. Pro děti je to úžasná motivace. Se Sárinkou jsme se k němu odvážili jen jednou, vůbec nechtěla otevřít pusu, křičela. Další návštěvy u zubaře jsme pak už z několika důvodů neřešili. Sárinka neměla žádné problémy a chození po všemožných lékařských zařízeních úplně stačilo, vždy ji to jen rozhodilo. Naopak, když věděla co ji čeká, bylo to ještě horší. Možná by si opravdu na to zubařské křeslo zvykla, ale po prvním zákroku bychom ji tam už asi nedostali. Stačí mi návštěvy naší obvodní lékařky. Nedostanu ji na váhu, nenechá na sebe chytnout, na podívání do krku ji drží tři lidé. Nezvykla si a to ji tam v podstatě ještě nic nedělali. Čas ale neúprosně letí. Možná byla chyba, že jsme neřešili, co zrovna řešení akutně nevyžadavalo.
Od té doby, co jsme se dozvěděli o nemoci zvané autismus, stále tápeme. Co si nevyčteme v knihách, na internetu od rodičů, nevíme. Jedinou pomoc jsme dostali v JANu, jinak nikdo nic nevěděl. Nikdo nám neřekl, jak máme žít s touto nemocí, co nás čeká, s čím se budeme potýkat. O to bolestněji se pak poslouchají věty: "Neudělala jste to, zanedbala jste..."
Sestra mě jednoduše odbyla, že si máme zajet na pohotovost, vůbec mi nenabídla možnost, přijít druhý den ráno jako akutní případ. Řekla mi, že Sárinka měla chodit k zubaři už od jednoho roku a že jsem zanedbala její péči. Nevím, jestli vůbec chápe pojem "autismus". Znám holčičku, která tam chodí pravidelně už od malička a přesto jí musí držet ruce, nohy, hlavu a bez kovových prstů je nevyšetřitelná. Nezvykla si.
Nevím, možná nebyl zase ten správný den a já zase narazila na méně chápající osobu, ale v poslední době je to nějak často.
Tento příspěvěk jsem psala před 4 dny, publikuji ho až nyní. Chystala jsem se na cestu do Prahy a nebyl čas. K mé velké radosti Sárinku ošetřil náš skvělý pan zubař, ke kterému chodí celá naše rodina. Nebál se toho, i když nemá s takovými dětmi žádné zkušennosti. Otok tváře nezpůsobil přední zoubek, ale kaz ve stoličce, který během vteřiny odstranil. Sárinka se sice bránila, ale vzhledem k jeho přístupu nebylo vyšetření nějak traumatizující a dalo se vše zvládnout. Otok tváře měl do druhého dne zmizet, což se nestalo. Sárinka tedy dostala antibiotika. Za zubaře jsme jí slíbili návštěvu hračkárny. Ve 3 letech bychom jí ani nedokázali vysvětlit, co to hračkárna a odměna je. Tak nevím, jestli by nějaké zvykání mělo význam. U zdravého dítětě jistě, ale my máme dítko "nestandartní".
Tak to je hodně smutné, když se takhle zachová "odborná" pracovnice na "odborném" pracovišti... Ještě bych měla pochopení, kdyby se jednalo o běžné zubní oddělení, ale když jsou specializovaní, tak nemám slov. Nenechte se tím rozhodit, jak je vidět, vše jste dobře zařídila a Sárince je už dobře! Ale chápu, že Vás to mrzelo...
OdpovědětVymazatLeni, to me mrzi.:-( Take se me hodne dotyka, kazda neopravnena vytka. Nastesti mate hodneho pana doktora. Vim, jak je traumatizujici, kazda navsteva lekare. Uz v cekarne je to peklo,kdy maly neposedi a zdrha a kdyz je omezovan, padne k zemi a vriska. Do ordinace chodim vetsinou promocena jako mys. Musim zaklepat, ted jsme docela dobre zvladli odber krve. Stepa byl sikovny a skoro neplakal. Vyjimka ktera nesmirne potesi. Sarinka uz je doufam v pohode a to je hlavni. :-)Mejte se hezky.
OdpovědětVymazatLeni, až mě z toho rozbolelo břicho. Já tady syna na malém městě také nikam k zubaři nepropašuju a zoubky se horší a horší.
OdpovědětVymazatAle jak psali přede mnou, pokud takhle reagují na specializovaném místě, to je smutné.
A jak je malé teď? Ta antb pomohla?
Já se bojím, kde my skončíme...kdybych se tak nebála té narkózy, přála bych si, aby o tom zákroku nevěděl...
Držím palce, Magda
(a pan dr by si dcerku do evidence nepřibral natrvalo?)
Leni, NIC jsi nezanedbala. Jenda nebyl u zubaře NIKDY. Měl toho tolik, že jsem byla ráda, že jsem s ním oběhala to, co jsme museli a i tak z každé návštěvy u doktora máme oba trauma...a já jsem zpocená všude, kde můžu.
OdpovědětVymazatDO zubní ordinace bych ho nedostala, na křeslo by nesedl...zatím jsem na to sama neměla sílu. V jednom člověku to nejde zvládnout. Eliška na tom byla podobně...byla asi v 6-7 letech pod narkózou v Motole, kde jí spravili to, co spravit museli a vytrhali to, co bylo potřeba vytrhnout.... Vrtat si pak nechala poprvé v životě v 11 letech a doteď z toho má trauma.
Ale chápu, jak podobná slova zabolí..člověk dělá maximum co může a on pak někdo řekne, že jsme něco zanedbali...
Jak už bylo napsáno, nic jsi nezanedbala, takže nejsi špatná máma. :-)
OdpovědětVymazatJá jsem byla u zubaře zrovna dneska a vůbec to Sárince nezávidím. Tak ať jí dají zoubky pěkně pokoj. Jo, a pan doktor je super. :-)
Leni,jestli tě to uklidní,taky zanedbávám péči u zubáka jsem s Justy taky zatím nebyla ze stejného důvodu jako ty se Sárinkou.Kdo takové dítě nemá nepochopí to,co to je...Sestra byla teda kráva ,ale chápu že tě to rozhodilo a je ti to líto...Chce to klídek Sárinka už má pokoj a ty jsi Nic nezanedbala jak píše Amélka...Já teda byla na zubním ošetření až v 5 letech,dřív se nechodilo tak jak to chtějí teď...vyprdni se na to:-)
OdpovědětVymazatPřesně tak, další do řady špatných matek -my máme za těch 18 let 2 návštěvy a následné hospitalizace v Motole -při té druhé se i tam už kroutili -máme k nejasné metabolické vadě i mírně špatnou srážlivost krve.Ke všemu chuděra špatně zvládá narkozu a zvrací a zvrací.Taky mi není jasné jak to řešit -nenechá se vyšetřit,k tomu diagnozanediagnoza.A tak to máme s ortopedem -vyskakuje jí koleno,nosí ortézu -operaci nám odmítli a to nás už přijali ,taky bych měla na oční -očařka v Praze kam nás z nemocnice vozili na kontrolu naprosto příšerná.A po naplnění dospělosti to bude tuplem problém -s dítětem mě alespoň bez řečí přijali s ní.Taky si vzpomínám jak mě při první návštěvě zubaře sestra peskovala a nejvtipnější byla přednáška o sladkostech - mladá na dietě,bonbony nikdy nejedla,oplatek měla jako svačinu a čokoládu viděla z rychlíku.Doktor byl naštěstí věci znalý a neřešil.
OdpovědětVymazatNic si z toho nedělej, sestra jenom machrovala a to naprosto nevhodně...
OdpovědětVymazatDobře, že jste to nakonec zvládli!
Škoda, že je kolem nás tolik idiotů, kteří jsou chytří jak rádio o autismu vědí úplné ... Takže chyba určitě není u Vás :-). Hlavní je, že se zoubek podařilo spravit.
OdpovědětVymazatNás čekají zoubky na konci listopadu (prevence), ale jdeme si spíš pro čárku. Míša pusu dobrovolně neotevře, tak to bude jako vždy turbo kontrola za děsného zmítání.
Ahoj Leni,
OdpovědětVymazatje smutne, ze nekdo dokaze tohle rict, aniz by o celkove veci vedel vic. Bohuzel je to snadne neco takove rict, lec mnohem horsi je to vzit zpet. Ja dostala zprda u zubare se synem, ac je zdravy, ze jsme neprisli po pul roce na prevenci,ale ze jsem mezitim porodila druhe dite a byla rada, ze tak nejak jsme, to taky nikdo neresil.Proste nejde vzdy vse, jak bysme treba i chteli a hlavne dle druhych meli. Vzdycky se to vidi snadneji, kdyz se na to divame ocima nekoho, kdo ty problemy nemusi resit. Takze hlavu vzhuru a hlavne, ze ty vis, jak to je, to je podstatne, mit v sobe jasno.Zdravim vsechny, kamca.
....Leni, ani jsem nepřečetla všechny komentáře, ale i my jsme asi ti nezodpovědní rodiče, kteří zanedbávají své děti - u zubaře jsme s dětmi ještě nebyli ani jednou...Důvody jsou na snadě....Každopádně je dobře, že jste v kritickou chvíli našli záchrannou ruku..Díky Bohu za takouvé lidi.
OdpovědětVymazatDěkuji všem za podporu, je to velká úleva. Sárinka k mému úžasu antibiotika jí a otok už ustoupil. Doufejme, že bude chvíli klid.
OdpovědětVymazatLeni,snad už je líp. Jinak, vše je to o lidech a jsem ráda, že máte skvělého pana zubaře. Z těch ostatních si nic nedělej, i když, lehce se mi to říká,já vím....samotnou mě rozhodí kdejaká maličkost, kterou někdo řekne. Moc zdravím!
OdpovědětVymazatNo,já se také přidávám do "klubu nezodpovědných matek",u zubaře jsme zatím také nebyli/5 let/.V článku mě nejvíce zarazilo,že se jednalo o specializované pracoviště,kdyby se jednalo o běžnou ambulanci,tak neřeknu,ale tohle je teda fakt smutné.Doufám,že se nepletu,ale myslím,že velmi dobrou zkušenost se zubaři má Dana s Betynkou,psala o tom jeden článek,mám dojem,že byli v Praze-Na Karlově,nejsem si jistá,ale článek by šel dohledat.Držíme vám palce,ať vás zoubky nezlobí a vyhýbají se vám všechny nemoci velkým obloukem!!!Jarka a Kuba
OdpovědětVymazatLeni, tak jsem dnes stejnou "sodu" dostala na Karláku...Zubaře najít musíme, musíme od něj mít žádanku...
OdpovědětVymazatTaké jsem to oddalovala s tím, že ho tahám po doktorech a má toho dost, ale čím je dítě starší a bez ošetření, snadno vám pak v nouzi praští s telefonem.
Autismus paní nezajímal, připadala jsem si jako žák u tabule.
Jsem vzteklá na sebe, mísí se vztek a strach, co bude, kam s ním...obvolávám a prosím.
Do pusy koukala jen pediatra, jinému to nedovolil, škoda že jsem si nezažádala už dřív, ale shodneme se - jak se to nekazí, trochu na to hřešíme.
Leni, při mém pátrání jsem našla odkaz na 2 dětské stomatology v Olomouci, že mají zkušenosti s autisty.
Magda
Zdravím Vás, máme také dceru s autismem, musím říct, že jste nezanedbala vůbec nic, jelikož u nás je vyšetření u zubaře nemožné, chápu čím si procházíte a nepochopení ze strany mnoha lidí je veliké. Je to už několik let co jsme byli na ošetření zubů v Českých Budějovicích pod celkovou anestezií.Vše proběhlo bez komplikací a ten přístup-prostě paráda. Čeká nás to zřejmě znovu.Nyní pro změnu hledáme vhodného gynekologa, protože dcera je ve věku, kdy by měla podstoupit preventivní prohlídku. Ani nechci pomyslet co nás čeká, vzhledem k tomu, že na sebe nenechá od cízího sáhnout. Takže Vám přeji pevné nervy a hodně štěstí při všech vyšetřeních, co vás čekají a neminou.
OdpovědětVymazat